Úmrtí a finanční i nefinanční souvislosti
Finanční produkty při úmrtí klienta:
Ztráta blízké osoby je pro každého velkou citovou ránou, reakcí bývá smutek a snaha se s nastalou situací v klidu vyrovnat. V takové chvíli nemáme myšlenky na řešení každodenních záležitostí. Přesto je však rozumné se i nad těmito věcmi v dohledné době zamyslet, aby nedošlo zbytečně i k dalším ztrátám např. finančního charakteru.
Přináším malé shrnutí nejčastějších situací. Než začnete s bankami, fondy, pojišťovnami jednat, mějte již minimálně úmrtní list. Dále se zamyslete, jak asi majetek bude rozdělen. Pomůže Vám to při hledání řešení jednotlivých případů. Klíčové je vědět, jak a kdo dědí, což se dá předem odhadnout.
Může být sepsána závět, což má ale menšina klientů. Častěji se v ČR dědí dle zákona. Ten rozlišuje několik tříd dědiců. Ale nejčastěji jde o manžela či manželku a děti rovným dílem. Další řešení jsou již mírně komplikovaná a rozhodující slovo má notář. Více najdete na odkaze. Každopádně se někdo stane dědicem a musí jednat.
A pak jsou pojistky či produkty, z nichž některé dědické řízení obchází, protože je v nich určená oprávněná (obmyšlená) osoba, která má přednost. Naopak u jiných produktů se musí čekat na rozhodnutí notáře.
DĚDĚNÍ FINANČNÍCH PRODUKTŮ:
Hotovost - měla by být ohlášena notáři.
Běžný účet - pokud se banka doví, že je majitel mrtev. Dojde k určitému omezení. Platby budou odcházet dál, ale účet bude zablokovaný a peníze půjde vybrat až po dědickém řízení. Spolumajitel účtu tzv. disponent bude mít smůlu a peníze nevybere. Pozor na zůstatek na účtu. Pokud se peníze vyčerpají, přestanete hradit za služby, jako je plyn, elektřina a další trvalé platby. Dokud se banka nedozví o úmrtí majitele, mohou případní disponenti dokonce z účtu vybírat peníze. V průběhu dědického řízení však banka vždy sdělí notáři zůstatek účtu zpětně ke dni úmrtí majitele, takže do dědictví vstoupí i prostředky vybrané disponenty!
Podobně se chovají spořicí účty, vkladní knížky.
SIPO - pokud platíte sipem, tak ho bude pošta nosit dál a buď peníze budou odcházet z účtu jak dosud nebo ho může kdokoliv z rodiny uhradit na poště, takže objednané služby vám budou pořád fungovat. Sipo jako takové tedy není dědictví, ale zmiňuji ho, jak prostředek, který zajišťuje fungování služeb i po klientově smrti.
Stavební spoření – vše vyřeší notář, peníze včetně podpory spadnou do dědictví. Ve smlouvě nikdo nepokračuje. Jediná poznámka. Pokud se v rámci dědiců dohodnete, že stavebko zdědí 1 člověk, tak je to výhoda. Protože do stavební spořitelny půjde jen jednotlivec. Pokud by si 100 000 rozdělili 4 pozůstalí. Budou pak muset do spořitelny jít žádat všichni.
Penzijní fond – nemusíte řešit s notářem, obvykle je určena obmyšlená osoba. Placení doporučuji ihned zastavit. Peníze dostane do 2 měsíců osoba, která je uvedená ve smlouvě, tudíž to notáře neřeší. Ale samozřejmě se dědic (obmyšlený) musí fondu přihlásit. Pokud taková osoba uvedena není (případně je, ale už není na živu), tak je to problém a musí tuto osobu určit notář. Pak můžete přijít o státní podporu). Státní podpora se vyplácí tehdy, když již zesnulý měl odspořeno 5 let a více jak 60 roků. Pokud ne, tak fondy vyplatí jen naspořené peníze a výnosy. Výnosy pak fond rovnou zdaní. Daň je 15% z výnosu. Pokud je tedy vloženo 100 000, výnos dělá 10 000, tak je daň 1500Kč. Do dědictví ale mohou skočit platby, které na fond odejdou po úmrtí klienta. Např. nezastavíte trvalý příkaz, a ještě odejde 2x 1000Kč. Pak informujte notáře, že by měl určit dědice přeplatku 2000Kč. Samozřejmě v tomto spoření není možnost doplacení, aby byla splněna podmínka 5 let, ani není možnost produkt převzít na svoje rodné číslo.
Pojistky životní - je třeba rozlišovat, zda k úmrtí došlo 1/ nemocí či věkem nebo 2/ úrazem. Pojistka toto rozlišuje a může dojít k plnění jen za bod 1 či 2. Pokud má klient pojištěna obě rizika, tak se při úrazové smrti částky sčítají. Plnění nepodléhá dani. Pokud je ve smlouvě určena obmyšlená osoba ve formě jména, tak může jít rovnou požádat do pojišťovny. Notář to řešit nebude. Pokud však bude formulace nekonkrétní, např. děti, tak musí rozhodnout notář.
Dalším aspektem je, že pokud zesnulého máte uvedeného ve svých pojistkách jako oprávněnou osobu, tak neváhejte a určete novou oprávněnou osobu. Např. zemře manžel, proto by manželka měla u svých pojistek či penzijních fondů určit jiné obmyšlené.
Pojistky majetkové (nejčastěji stavba, domácnost) - obvykle by měly pokračovat minimálně do výročního dne, aby majetek hned nezůstal bez pojistné ochrany. Pokud tedy pojistník či pojištěný zemře v lednu a pojistka se platí v červnu. Tak minimálně do června je čas vše vyřešit a přepojistit. Pozor, je hodně smluv, kdy změna majitele či změna spoluvlastnických podílů může být důvodem k zániku pojištění. Což Vám pojišťovna bohužel řekne, až když má vyplácet plnění třeba po 3 letech po úmrtí klienta, kdy teprve při škodě řeší a zjistí, kdo je aktuálně zapsaný jako majitel pojištěného majetku. Pak se bohužel může stát, že i když je pojistka pozůstalými placená, tak se škoda např. za 300 000 zamítne a vrátí se pouze pojistné za poslední období
Pojistka vozu (povinné a havarijní) - pokud neproběhne dědické řízení a není do technického průkazu zapsán nový majitel, tak je pojistka funkční, samozřejmě za předpokladu, že je pojistka i placená. Vůz lze normálně užívat. Jakmile ale proběhne dědické řízení, musí nový majitel vozidlo přepojistit na sebe a pak teprve jít na dopravní inspektorát vozidlo přepsat.
Pojištění odpovědnosti, nejčastěji na „blbost v práci“ – oznámit pojišťovně úmrtí. Přeplatek by měla vrátit.
Přeplatky na pojistném všeobecně. Pokud ihned po úmrtí pojistky přepojistíte, tak by předchozí pojišťovna měla vrátit alikvotní pojistné (nejčastěji žadateli, který prokáže, že je platil či zdědil). Obvykle je to nespotřebované pojistné po dni nahlášení. Někdy se za ten den považuje i úmrtí či přepsaní majetku.
Nedoplatky - naopak, pokud pojišťovnám či spořitelnám úmrtí nenahlásíte, tak na zesnulého časem budou chodit doporučené výzvy k úhradě nedoplatků a klidně to může končit u soudu. Nezaplacením sice pojistka časem stejně zanikne, ale pokud se pojišťovna nedozví, že příčinou je úmrtí, tak musí reagovat a dluh vymáhat. Tyto instituce nejsou napojeny na matriku. Včasným oznámením úmrtí tedy předejdete složitějším jednáním.
Investice, cenné papíry – je jich mnoho - nejčastěji podílové fondy (i dluhopisové), akcie atd. Musíte řešit s institucemi, které ty smlouvy spravují a samozřejmě informovat notáře. Většina cenných papírů má tzv. ISIN = identifikační číslo cenného papíru. Jak zjistit hodnotu majetku: Např. mám 1000 kusů cenných papírů, kurz je 2,328. Takže jejich hodnota je 2328Kč. Kurz se samozřejmě mění. Po nabytí cenných papírů je můžete držet dál nebo prodat zpětně podílovém fondu. Primárně je třeba zjistit správce či vydavatele papíru, který vám řekne, co dál.
Dluhopisy – chovají se podobně jak investice. Jen zde může být problém, že je dluhopis omezený svojí splatností, takže vám třeba může být vyplacen až po ukončení splatnosti. Některý dluhopis vám ale může do své splatnosti vyplácet kupón (zjednodušeně rentu), po splatnosti pak dostanete ujednanou částku.
DALŠÍ ATRIBUTY:
Cenné kovy, umění – kdo je má, tomu patří. Notář by měl být informován.
Dluhy – bohužel, můžete zdědit i dluhy. Pak záleží na poradě s notářem, zda převažují pasiva či aktiva, takže může nastat i varianta, že dědictví odmítnete. Pokud dluhy přijmete, uveďte výhradu. Což je, že: V případě uplatnění výhrady soupisu dědic nadále bude hradit dluhy zůstavitele pouze do výše ceny nabytého dědictví ve smyslu ustanovení § 1706 NOZ. Podle ustanovení § 1707 NOZ každý z dědiců, který uplatnil výhradu soupisu, hradí dluhy zůstavitele společně a nerozdílně s ostatními dědici, věřitel však může po každém dědici vyhradivšímu si soupis požadovat plnění jen do výše odpovídající jeho dědickému podílu. Nestane se pak, že zdědíte chatu za 100 000 a dluhy za 500 000.
Zbraně - je to trošku oříšek. Máte povinnost úmrtí oznámit policii a zbraně odevzdat. Na druhou stranu se vás notář zeptá, jakou mají zbraně hodnotu. Což se už u zbraní, které leží v policejním depozitu, dosti těžko dělá.
Po vyřízení pozůstalosti má dědic na výběr:
a) Udělat si zbrojní průkaz a zbraně si nechat zapsat na sebe
b) Soukromě si zajistit prodej a s novým majitelem se dostavit na policii, kde si kupující zbraně osahá a pak případně koupí.
c) Pověřit prodejem licencovaného obchodníka
Nemovitosti – opět záleží na dohodě rodiny. Kdo je ochoten se zříci, kdo se nechá vyplatit atd. Samozřejmě lze pak konzultovat úvěr na vyplacení spolumajitelů. Pokud byste si brali např. 1 000 000 na 25 let při úroku 2%, tak je splátka 4228Kč, při 15 letech 6435Kč. Dalším aspektem dědění majetku, hlavně nemovitého je, že se notář bude ptát na jeho hodnotu. Takže budete muset kontaktovat znalce, realitní kancelář.
Služby: součástí života jsou i další služby. Jako je placení energii, rozhlasu, televize a je třeba myslet na přehlášení či odhlášení. Něco se platí třeba jen 1x ročně, takže aspoň rok po úmrtí se určitě vyplatí sledovat příchozí poštu na zesnulého. Faktura či složenka to připomenou.
SAMOTNÝ POHŘEB:
Klienty zajímají náklady spojené s úmrtím: dědická daň se cca od roku 2014 neplatí. Nákladem je jen odměna notáři. Což je u 4 000 0000 majetku 30800Kč, u 2 000 000 = 23500, 300 000Kč = 7200Kč. Plus nějaké administrativní výdaje za korespondenci atp. Minimální platba notáři je 2000Kč
Cena pohřbu – je to individuální, ale průměr se pohybuje mezi 15 – 40 000Kč. Každopádně je důležitá informace, že solidní pohřební služba, pak nahlásí matrice, a ta pak dalším úřadům, úmrtí. Díky tomu je postupně zastaveno vyplácení důchodu, zdravotní pojištění a matrika automaticky vystaví úmrtní list.
Pozor: v článku jsou zmíněny nejčastější situace, rozhodně ho neberte jako úplný a závazný právní výklad. Pro případné upřesnění klidně napište nebo zavolejte.